V ten den má vše princip masky a vše je dovoleno – říká známý spisovatel a soudce Josef Holcman. Řeč je o masopustu, který byl zařazen do církevního kalendáře, ač není církevním svátkem. Jeho termín se určuje podle Velikonoc. V den masopustního průvodu si díky maskám mohli i chudí lidé dovolit říci bohatým vše, co je trápilo. Pak už zas muselo být vše při starém. Tradici drží i na pražském Žižkově.
Masopust se odehrává před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. Při pomyšlení, že již zakrátko nastane dlouhý půst, si každý dopřál do sytosti bujarého veselí, zpěvu, tance a pochopitelně i jídla a pití. Ne nadarmo se v tento čas odehrávalo nejvíce zabíjaček. Ostatně mrazivé počasí pro ně bylo ideální a řezníci měli proto v tento čas nejvíce napilno.
Bujarý Žižkov
Žižkovské masopustní slavnosti patří mezi jedny s nejstarších a nejbujařejších přetrvávajících masopustních oslav v Praze. Městská část Praha 3 se už od roku 1993 snaží pro své obyvatele a hosty z daleka i blízka každoročně připravit bohatý program plný hudby, tance, jídla, pití a veselí. „Jsem ráda, že si tato akce našla místo v srdcích mnoha obyvatel a napomáhá přátelství a sousedské pospolitosti,“ říká starostka Vladislava Hujová.
Návštěvníci Žižkovského masopustu se mohou pravidelně těšit na tradiční masopustní pouť a maškarní průvody masek, kde nechybí postavy v nadživotní velikosti v kostýmech žižkovských frajerů, Pepíků či zástupců tamní galerky. Každý rok jsou připraveni také zvláštní hosté, mezi kterými byli v předešlých letech například Kašpárek v rohlíku, Sto zvířat, Vltava, Žižkovanka nebo Koza na útesu.
A třeba v roce 2013 čekalo na všechny zúčastněné překvapení v podobě obří huspeniny, která se svou délkou zapsala do České knihy rekordů. Měřila více než 21 metrů. Letošní masopust zakončí v úterý 13. února v parku u Viktorie Žižkov ohňostroj.
Jak to bylo ve starověku
Ve starověku se původně řídil začátek nového roku dle vegetačního cyklu přírody a příchod nového roku se shodoval s příchodem jara v měsíci březnu. Takovýto roční cyklus dodnes připomínají římské bakchanálie, které nesou své jméno podle římského boha a patrona vinné révy a hodování Bakcha. Tyto oslavy příchodu nového roku později přešly také do civilního řádu roku jako oslavy předjaří a přetavily se v oslavy masopustů, karnevalů nebo fašanků.
Na tyto pohanské zvyky později navazuje církev s přesvědčením, že co nelze potlačit, je nutné převzít a přizpůsobit. Ve 13. století se jednalo o zábavu především lidovou, oslav se účastnil každý - od nejchudších až po panovníka.
Ještě před první světovou válkou se s tímto svátkem pojily nejčastěji masopustní obchůzky s maškarami a hodování, a stejně tak tomu je i po druhé světové válce. V některých lokalitách však zaniká a v jiných se zase objevuje jako tradice nová. Své místo si masopust udrželi v době socialismu.
Začíná se ve čtvrtek
Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek“ či „tučňák“. Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli“ bohatým obědem a hodováním. Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět klobásy, slanina a pochopitelně pálenka.
V pondělí pak probíhaly různé taneční zábavy a v úterý sváteční průvody maškar, hrálo se divadlo a podobně. Odtroubením půlnoci však veškerá zábava končila. Začínala Popeleční středa a s ní i předvelikonoční postní období. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.
Popeleční středa se již nesla v postním duchu. Oběd tvořila většinou čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice nebo pečené brambory. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi; do těchto 40 dnů se nepočítávají neděle, proto v praxi připadá Popeleční středa na 46. den před Velikonoční nedělí. Kvůli nepravidelnému výpočtu data Velikonoc se její termín každý rok mění.
Recept na huspeninu, která se zapsala do České knihy rekordů:
Na 20 metrů bylo spotřebováno 308 kg surovin, čistá hmotnost 200 kg surovin. Hlavy, nožičky voda, sůl, pepř celý, bobkový list, cibule česnek, ocet asipik, okurky kořenová zelenina. Z toho např. 3 kg koření, 7 kg česneku, 15 kg cibule, 10 kg želatiny, 10 kg zeleniny, 5 kg hrášku, 7 kg kyselých okurek, 7 l octa, 1,5 kg aspiku.