4. 1. 2018 - Pavel Tigrid, vášnivý demokrat a arcinepřítel komunistického režimu. Člověk, který utíkal před nacistickým vyhlazováním a nevzdával se ani po únorovém puči 1948 ani v exilu. Až do konce března máte jedinečnou příležitost nahlédnout za oponu životního příběhu tohoto výjimečného autora díky výstavě „Pavel Tigrid: Hlas svobody“.
Pokud bychom hledali člověka, v jehož osudu se odrážejí prakticky celé dějiny 20. století, hodil by se k tomu Pavel Tigrid dokonale. Muž vlastním jménem Pavel Schönfeld narozený 27. října 1917 žil za první republiky vcelku normální život mladého intelektuála a masarykovského vlastence, než ho německá okupace přinutila opustit zemi a zamířit do Británie. Za sebou nechal zbytek rodiny, která nakonec zahynula v plynových komorách nacistických vyhlazovacích táborů.
Válku strávil jako překladatel a hlasatel BBC v Londýně, a když se vrátil do Čech – jakkoli to zvažoval –brzy zjistil, že tu jakožto člověk orientovaný na západ a demokracii příležitost budovat demokracii nedostane. Hned v roce 1948 odcestoval pracovně do britské zóny v Berlíně, a když se dozvěděl o únorovém převratu, bylo jasné, že se cesta zpět opět uzavřela.
Svědectví o totalitě
Výstava v Národním památníku na Vítkově připomíná Pavla Tigrida nejen prostřednictvím fotografií, ale nabízí také pohled na řadu zajímavých dokumentů. Návštěvník si může na výstavě mimo jiné přečíst některá čísla časopisu Svědectví a zhlédnout rozhovor Petra Kotyka s Pavlem Tigridem z 90. let.
Pobýval také v USA, ovšem největší část svého exilového života prožil v Paříži. Od roku 1956 v reakci na maďarské události začal vydávat časopis Svědectví, který se stal nejvlivnějším exilovým časopisem. Díky své práci a svým postojům vůči komunistickému režimu byl komunisty považován za nejnebezpečnějšího představitele československého exilového odboje.
Po roce 1989 se stal ministrem kultury v první Klausově vládě. Zemřel 31. srpna 2003 ve věku 85 let poté, kdy se rozhodl přestat brát životně důležité léky.