24. 1. - Jestli se chystáte na lyže třeba do Rakouska, určitě se vám budou hodit nějaká ta Eura. Do které směnárny na trojce zajít a co dělat, abyste po takové transakci nezůstali zbytečně oškubaní?
Pražské směnárny mají skoro stejnou pověst jako pražští taxikáři. Tedy špatnou, někdy až hororovou. V internetovém časopisu Kauza 3 na konci minulého roku uveřejnili výsledky praktického testu – vyslali cizozemského figuranta do několika žižkovských směnáren a pak přepočítali, kolik si odnesl. Celý článek najdete pod tímto odkazem.
Kam tedy jít? V testu nejlépe dopadla směnárna eXchange na rohu Koněvovy a Černínovy ulice, která nejen že nabídla nejlepší kurz, ale také po transakci vydala účtenku (což zdaleka nebývá pravidlem). U dalších směnáren nastal menší nebo větší problém. Nejčastěji šlo o populární nešvary, kterými se vás mohou směnárníci snažit buď přímo podvést, nebo aspoň oklamat. Samozřejmě ve svůj prospěch.
Na co si tedy při směně peněz dávat pozor?
1) na kurz. To je docela pochopitelné. Jenže představte si situaci, že si měníte cizí měnu do země, kde se moc nevyznáte, a nevíte, kolik peněz vlastně máte u okénka směnárníka očekávat. Těch pár chvil u internetu, během kterých si uděláte přehled o kurzech, se vyplatí.
2) na skryté „špeky“. Někde se může stát, že se vypsaný kurz se týká jen transakcí nad určitou částku. Vy svoji menší částku směníte za třeba dvojnásobně nevýhodný kurz, a než se vzpamatujete, je transakce u konce.
3) na reklamace. Transakce zpravidla končí tím, že podepíšete potvrzenku. Pokud zjistíte, že jste dostali méně, než jste čekali, nebo dokonce že jste „nalítli“, budete mít nejspíš smůlu. I tady platí, že než něco podepíšete, všechno si dobře přepočítejte.
4) na účtenku. Není účtenka, nebyl obchod. Chcete si stěžovat? A na co? Máte od toho papír?
5) na skryté poplatky. Některé směnárny si berou manipulační poplatek, klidně 5, 10 nebo třeba i 20 %. K tomu připočtěte kurzový rozdíl a zjistíte, že najednou Euro nemáte za čtyřiadvacet, ale klidně za sedmnáct korun. A to se nevyplatí.