Ve své době patřilo k nejmodernějším v Evropě - z hlediska technologie i architektury. Stavba nákladového nádraží na Žižkově začala v roce 1928 podle projektu architektů Karla Caivase a Vladimíra Weisse. Provoz byl spuštěn o 8 let později, letos v březnu slaví 82. výročí zahájení provozu. Největší funkcionalistická stavba v Praze začala sloužit jako velkokapacitní koncové nádraží pro přepravu a skladování zboží o osm let později. Dnes je nádraží kulturní památkou a hlavní město ji chce od Českých drah vykoupit.
Nádraží chátrá od 2002
Nádraží přestalo plnit svou funkci v roce 2002, od té doby chátrá. Podle dlouholetých plánů města by se však mělo proměnit v kulturní a vzdělávací centrum. „České dráhy vstoupily do jednání s hlavním městem Prahou a se všemi zainteresovanými stranami ve věci specifikace pozemků a objektů, o které má hlavní město zájem. To znamená, že nás s příslušným požadavkem oslovili,“ informoval Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah.
Hlavní město požádalo o možnost přímého odkupu. Na to má ze zákona nárok v případě, že budoucí využití objektu bude obecně prospěšné. S tím počítá také memorandum, které v roce 2014 podepsali zástupci ČD, Prahy 3 a Sekyra Group.
Byt, ČI nebyt. Oč tu běží?
Prvorepubliková funkcionalistická budova měla původně ustoupit výstavbě společnosti Žižkov Station Development, jež vznikla spojením Českých drah a firmy Sekyra Group. Nakonec se ale v roce 2013 stala kulturní památkou.
V areálu by přesto domy s byty vzniknout měly. Žižkov Station Development stále počítá s výstavbou nové čtvrti a nádraží bude jejím centrem. Na stavebních pozemcích v severní části areálu navíc plánuje rezidenční výstavbu firma Central Group. Transformace objektu nádraží vyjde podle studie Prahy 3 na 1,1 až 1,7 miliardy korun bez DPH.
V současné době působí v areálu nákladového nádraží Národní filmový archiv tzv. prostor pro kulturu 1435mm, kromě baru zde bývají k vidění různé koncerty, performance nebo instalace.