V našem dalším rozhovoru jsme se setkali s Danielem Šteflem a Radkou Kittovou z firmy Huld. Na první pohled se může zdát, že jde jen o jednu z mnoha běžných firem co na trojce sídlí, ale opak je pravdou. Když jste naposled jeli kolem domu Radost, asi vás nenapadlo, že právě tady se vyvíjí software pro družice, které v budoucnu budou řídit třeba i vaše autonomní auto.
Vaše firma podniká v oblasti vesmírných technologií, co přesně vlastně děláte?
Úplně nejobecněji, vyrábíme software na zakázku. Když zákazník má nějaký problém a chce ho vyřešit, tak my dokážeme dodat software, který dělá přesně to, co zákazník nebo jeho systém potřebuje. První obor ve kterém jsme začali software na zakázku dodávat, jsou vesmírné aplikace, nicméně nevymezujeme se výhradně na ně.
Družice byly pro nás základ, ze kterého jsme vycházeli a po přibližně čtyřech letech existence jsme se rozhodli, že chceme proniknout i do dalších odvětví, která mají smysl a sociální impakt. Kromě vesmíru to je samozřejmě zdravotnictví, takže jsme začali budovat systémy pro zdravotnictví. Momentálně také pracujeme na projektech, týkajících se digitálních inovací, automatizace procesů a kyberbezpečnosti. Tam se vlastně propojuje to, že ve vesmírném průmyslu vyvíjíme komplexní a kritické systémy a tu znalost pak můžeme využít pro zákazníky z jiných odvětvích.
Takže pro své zákazníky vyvíjíte software na míru. Specializujete se, nebo je jedno s čím za vámi zákazník přijde a vy se přizpůsobíte?
Zaměřujeme se jenom na některé domény, které jsou velmi složité, konkrétní příklad je plánovací systém pro nemocnici. Konkrétně pro krajskou nemocnici, která potřebovala systém pro plánování rehabilitační péče. Zní to triviálně, ale ve skutečnosti, když vezmete dohromady všechny souvislosti, tak je plánování komplexní aktivita, kterou jsme pomocí algoritmů vyřešili a dnes tam náš systém odvádí skvělou práci.
Takže se vyvíjíte algoritmy, které řeší konkrétní problémy ať už ve vesmíru, dopravě nebo zdravotnictví?
Ano, pracujeme v oblasti digitálních inovací, což znamená, že chceme přinášet zdokonalení a pokrok. Vyvíjíme pokročilé programy, které tyto problémy řeší, buď na základě datové analýzy, nebo strojového učení atd., vždy chceme přinést nejlepší optimální výsledek pro daný problém.
Když analyzujete úlohy, které dnes běžně vykonávají lidé, zjistíte že ačkoliv se v nich na první pohled nemusí nic počítat a nelze tedy tuto práci přenechat programu, často taková řešení existují. Můžeme tedy takovou každodění rutinní lidskou práci nahradit a lidé se pak mohou věnovat něčemu kreativnějšímu.
Abychom si to mohli lépe představit, jak vlastně vypadá pracovní den vás a vašich zaměstnanců?
Většina našich zaměstnanců jsou softwarové inženýrky či inženýři, ale samozřejmě potřebujeme i jiné zaměstnance takže nyní už máme kolegyně a kolegy, kteří rozvíjejí nový business a pečují o zákazníky. Také se snažíme dávat velký prostor studentům na jejich stáže, či závěrečné práce.
Můj pracovní den a vlastně i Danův obsahuje, dá se říct, úplně všechno. Řešíme věci jak z technologického, tak i z bussinesového světa. Nevyhneme se ani administrativě a když zbyte čas, uděláme si radost marketingem. Musíme být multifunkční.
Když jsem nakousl ty zaměstnance, tak jak velká je vaše firma, kolik máte zaměstnanců?
V Čechách máme dvě pobočky v Praze a Plzni. Dohromady nás je momentálně téměř 25 a dále rosteme. Máme cíl, aby nás v ČR bylo šedesát , ale v rámci celého světa čítá Huld cca 400 zaměstnanců.
Abych se vrátil zpět k vesmíru, tak jak vlastně pracujete například s družicemi?
My pro družice vyvíjíme software. Pokud vezmeme konkrétní projekty, tak jsme pro francouzský Airbus v Toulouse vyvíjeli řídící systém pro družici Biomass. Tato družice je vyvinuta pro pozorování země v radarovém spektru. Náš software má za úkol družici řídit, což znamená, že přijímá příkazy, odesílá zpět data o družici, i naměřená data a stará se o to, aby družice udržovala správnou orientaci v prostoru. Tedy aby byly solární panely natočené ke slunci, aby radarová anténa fungovala atd. To vše autonomně zařídí náš software.
Takže software, který tady na Žižkově vyvíjíte je pak ve vesmírných družicích?
Ano, nebo zpracovává pozemní data. Teď také nově vyvíjíme něco, čemu říkáme “uber pro družice”, což je malá softwarová infrastruktura plus i trošku hardwaru a telekomunikačních prvků, které umožňují řídit malé družice pomocí propojené sítě pozemních stanic rozmístěných po celém světě, bez toho abychom my nějaké pozemní stanice vlastnili. Dá se to použít i na cokoliv jiného, takže třeba místo družic můžete řídit logistiku nebo hromadnou dopravu.
Když děláte systémy pro družice, logistiku, nemocnice a další věci, není to občas složité zvládnout, věnovat se tak velikému spektru?
Je, a proto se snažíme postupně specializovat. Máme také finské kolegy, kteří se zabývají celým spektrem produktového designu. Ale u nás v ČR se snažíme spektrum zužovat a momentálně je to: vesmír, umělá inteligence a kyberbezpečnost.
Ještě bych se na chvíli vrátil k družicím, jak široké mají využití? Zaměřujete se u nich na nějaký konkrétní segment?
Typicky když si představíme družice ve vesmíru, tak nás napadnou vědecké aktivity, ty však dnes nepředstavují více než 20% veškerého vesmírného průmyslu. Participujeme na jedné vědecké misi Evropské vesmírné agentury, a to na družici Solar Orbiter, kde přispíváme přímo programováním centrálního softwaru. Ten aktuálně řídí družici, která je na cestě ke slunci. Na ostatním software, který bude léta ve vesmíru, pracujeme podobně. Také se zaměřujeme na pozemní segment. Ve vašem telefonu máte navigační přijímač a ten přímá americké družice GPS, teď bude už dost možná umět přijímat i evropské družice Galileo i ostatní konstelace, aby určoval vaši polohu. Polohu, získanou díky signálu šířeného z oběžné dráhy Země, což přirozeně používají mapy, avšak dnes už i jiné aplikace např. Instagram. V případě Galileo se nepodílíme na družicích, ale vyvíjíme zcela nový navigační přijímač.
Ten se využije na co?
Zařízení ve kterém je, ať už se jedná o mobilní telefon, autonomní automobil nebo vysokozdvižný vozík ve skladu, bude znát svoji polohu a bude ji moci využít například pro autonomní dopravu. Zároveň, a na to se zaměřujeme, pracuje náš přijímač tak, aby se minimalizovalo riziko podvržení signálu. Záruka, že pozice, kterou přijímač určí, odpovídá skutečné poloze, je čím dál tím důležitější. Galileo, dokonce ve svém designu nabízí takzvaný Public Regulated Service signál, který je šifrovaný a určený pro záchranné a podobné složky.
Původně tedy u družic převládalo vědecké a vojenské využití. Dnes už je to tedy to komerční?
Ano, přibližně z 80%. Družice se využívají velmi hojně, v logistice,telekomunikacích či při předpovědi počasí .
Dnes jste česko-finská firma. Jak je vaše firma stará a jak vlastně toto neobvyklé spojení vzniklo?
Na to jsou dvě odpovědi. My jsme původně z Česka, ale jsme i z Finska. Před pěti lety jsme společně s finskými business partnery založili firmu Space Systems Czech a ta se rozvíjela z malého startupu na firmu, která má tržby přes dvacet milionů korun a dále roste. Na začátku letošního roku jsme se sloučili s jinou finskou firmou, jejíž název sice zní ve finštině dobře, ale pro evropské zákazníky by nebyl příliš zajímavý. Tak jsme vytvořili novou značku, kterou jsme pojmenovali Huld (složenina anglického HUman a boLD, tedy lidský a statečný).
A vedení sídlí ve Finsku, Česku či je rozdělené?
Já jsem ředitelem v Česku, máme i ředitele ve Finsku, ale plánujeme, že tyto role sloučíme.
Já jsem se chtěl zeptat jak se vám daří, ale na to už jste mi odpověděl, nicméně s tím souvisí moje další otázka. Je ve vašem oboru nějaká větší konkurence nebo teď máte volné pole k růstu?
Konkurence, existuje ve všech oborech kde působíme. Ve vesmírném průmyslu působí několik evropských firem, které dodávají software pro družice. Pravidelně se s nimi utkáváme v tendrech a jsme schopni je porážet. V České republice jsou dvě firmy, které dodávají software pro družice, my jsme nejmladší, ale teď, kupodivu, i ta větší. Když se ale budeme bavit o kyberbezpečnosti, jsme nová konkurence pro tradiční firmy.
Na závěr se zeptám, proč jste si vybrali právě Prahu 3 a Dům Radost jako svoje sídlo?
Hledali novou kancelář poté, co jsme tu bývalou na Praze 6 přerostli a chtěli jsme být umístěni blízko centru. Zároveň se nám tenhle dům zdál dobrým řešení oproti tradičním korporátním kancelářím. Zaujal nás taky přístup ke střeše kam jsme nicméně zatím neumístili žádnou anténu a není jisté, že se to podaří...
Autor: Max Špachta