Řeznictví a uzenářství v Koněvově 12 otevřel Jan Herák před více jak 2,5 lety. Za tu dobu vybudoval klientelu z celé Prahy. Kvůli rekonstrukci přišel o polovinu svých zákazníků, přesto drží kvalitu svých potravin na stále stejné úrovni. Jak poukazuje v článku na webu Kauza3.cz Jiří Ptáček, současný kandidát na starostu Prahy 3 za koalici TOP 09 a STAN, rekonstrukce Husitské ulice je projekt magistrátu. Ten na realizaci příliš nespěchá. Problém je tedy ne v tom, že se rekonstrukce děje, ale že se odehrává zbytečně pomalu.
Jaký vliv má na váš obchod rekonstrukce Husitské ulice?
Pro mě je uzavírka problém číslo jedna, zpočátku mě to ovlivnilo. Hlavně co se týče psychické kondice. Měl jsem chvíle, kdy jsem chtěl jít protestovat před radnici, ale nic by to nevyřešilo. Možná si vás vyslechnou, ale nic se nestane. Kvůli rekonstrukci nám klesly značně zisky, ale daně musíme platit pořád stejné. Kdyby aspoň radnice nabídla, abychom měli od finančáku úlevu. Když jsem se dozvěděl z novin o uzavírce, osobně jsem počítal, že tržby spadnou cca o 20 procent. Říkal jsem si, že to bude těžký, utáhl bych opasek sobě, abych nebral zaměstnancům. Tržby ale spadly o 50 či 60 procent!
Měl někdo z vedení městské části snahu se s Vámi spojit?
Z radnice nám nikdo nedal vědět dopředu, abychom se na situaci připravili. Ani neposlali dopis s omluvou, berou to automaticky. Vyhlašují živnostníka a podnikatele roku, ale nepodají pomocnou ruku. Koněvku pozvedli živnostníci, protože investovali do svých obchodů a teď se jim nikdo neodvděčí. Člověk se musí spolehnout sám na sebe, aby přežil. Začali stavět a ze dne na den jste si připadali jako na dlažbě. Štěstí je, že teď nemám rodinu, kterou bych měl živit.
Žádali jsme starostku o schůzku spolu s dalšími živnostníky z ulice, bylo nám před asi měsícem a půl řečeno, že se ozve. Nikdo se už neozval. Všem politikům bych přál, aby si to sem šli zkusit. Rozdávat rozkazy bych uměl taky, kdybych měl jistý plat. Ale vydělat si v řemeslu není jen tak, jak si oni myslí. Ani stát nás v současnosti nepodporuje. Nikdo vám nepomůže. Celé je to o tom, jak se sám postaráte a postavíte se k téhle situaci. Mám dobré zaměstnance, kteří mi pomáhají. Jejich plat jsem sundal minimálně, i když je to těžké.
Máte spočítáno, kolik zákazníků Vám ubylo?
Polovina těch, co byli zvyklí sem jezdit autem, už sem prostě nedojede. Naštěstí mám stále zákazníky, kteří by za námi došli kamkoliv. Obchod jsem otevřel před 2,5 lety a naučil jsem sem jezdit zákazníky z celé Prahy. Lusknutím prstu je to pryč. Teď můžu začínat od začátku. Věděl jsem, jak objednávat, měl jsem navyklí režim a najednou přišel takový propad. Říkal jsem si buduju tu něco a najednou bum. Nikoho to nezajímá, připadám si, že jsme pro politiky jen takové postavičky. Když se neudržíme, tak prostě přijde po nás někdo další.
Když jsem sem přišel, budova vypadal jinak. Investoval jsem do toho ze své kapsy, osvítil jsem to, upravil jsem zevnějšek, nacpal jsem do toho hromady peněz. Nechtěl jsem po nikom nic, ale když vám teče do bod, tak nemáte za kým jít. Jsem pro, aby to tu zvelebili, ale mohli vymyslet koncept. Starostka to měla řešit, měla se o to postarat. Když se zasazuje o vyhlášení živnostníka roku, měla by o ně mít zájem i v situacích, kdy potřebují pomoci.
Ve spodní Koněvce se to střídá po třech měsících, sice tam budou hezké chodníky, ale ty domy jsou pořád v katastrofálním stavu, a to je taky další věc, kterou má radnice řešit, aby se o to vlastníci domů starali.
Co Vaši kolegové v ulici, ptal jste se jich, jak jsou na tom oni?
Kdybyste tu obešla 99 procent živnostníků, tak vám všichni řeknou, že jim uzavírka Husitské způsobila problémy. Když si povídáme s ostatními, tak jsou na tom stejně. Pokud bych tu byl půl roku a neměl bych vytvořenou klientelu, tak je to pro mě likvidační a můžu zavřít.
Jaké máte od rekonstrukce očekávání?
Očekávání mám, jinak bych tu nebyl. Věřím, že tu bude více lidí a že se to tu rozproudí. To bude ale trvat. Obchod se mi pouštět nechce, ale když přišla tahle rána, tak jsem o tom přemýšlel, že skončím. Přemýšlet 24 hodin nad existenčníma problémy je mnohem horší než být unavený z fyzické zátěže. Pak přemýšlíte, jestli ta práce má smysl.
Ulici pomůže, až se to tady zase rozjede. V uvozovkách je výhoda, že kolem jezdí auta. Takže pak je to o tom, jak se k tomu obchodníci postaví. Jak využijí situaci a prodají se. Není to o tom, že otevřete obchod a lidi budou chodit sami. Ačkoliv teď je to mrtvé. V pátek by tu mohly přistávat letadla, není tady vůbec nikdo. Normálně je šňůra aut z obou stran, lidé z obou stran. Když se ulice zavřela, chtělo se mi brečet. Jsou to pocity, které nikomu nepřeju.
Zkoušel jste slevit ceny, aby lidi chodili?
Vážím své práce a chci být stále stejně ohodnocen. Držím si tu úroveň, nechci z toho tady dělat obchod a akcemi a mít frontu až k Florenci. Teď je to o tom, jak se snažíme. Jsme více na Facebooku, to taky trochu pomáhá. Lidem dáváme najevo, v jaké jsme situaci a informujeme je, aby věděli. Jsem realista a vím, že si člověk musí pomoci sám. Víc teď přemýšlím, jak sem ty lidi dostat. Slevami to dělat nebudu, pod svou cenu nepůjdu. To je v každém oboru. Jsem tu denně od pěti hodin, svou práci si přeju mít ohodnocenou.
Odkaz na článek z webu Kauza3.cz.
Tadeáš Fořt, autor pro L3