U Kostnického náměstí jsem si našel bydlení hned po vysoké škole. Už dlouho jsem se těšil na život ve „vlastním“, a když se mi podařilo najít podnájem zrovna na Trojce, měl jsem obrovskou radost. Na Žižkově přece tepe dnešní Praha, myslel jsem si.
Blažený pocit z nabytého bydlení se mě držel asi tak dlouho, jako zrcadlo připevněné oboustrankou. Přesně měsíc.
Kam se vydat pro rohlíky, kdo mi vymění kapající kohoutek, a co s rozbitým zámkem poštovní schránky? Se zvykem zajít pro vše potřebné do obchoďáku, jsem se rozhodl popasovat.
A brzo se ukázalo, že to stálo za to!
V Táboritské jsem objevil řeznictví s perfektním sýrem a salám, po páté večer dokonce s čerstvým pečivem! Brzy mi podobně pomohla seznámit se se zdejšími rozbitá poštovní schránka. Ochotný zámečník mi zpoza pultu v mžiku poradil několik možností nápravy. Ve Štítného jsem zase každý pátek pro pivo.
Netrvalo dlouho a měl jsem nejenom „svého“ řezníka a zámečníka, ale i šikovného holiče a ochotného knihkupce. A co bylo nejlepší – z Trojky jsem nemusel vytáhnout paty, natož se mačkat v přeplněném obchodním centru.
A v tom mi to došlo. Z centra Prahy jsem odcházel v anonymitě. Teď díky malým podnikům, které jsou páteří místního života – stejně pro starousedlíky, tak pro nově příchozí – jsem se zapojil do sousedství a objevil pocit toho pravého soužití.
Každý je rád za „svého“ řezníka či pekaře a je geniální, když za nimi nemusíme jezdit přes celou Prahu. Zároveň je příjemným zpestřením dne si u výběru vepřové kotlety či žitného chleba popovídat o programu na víkend nebo se poptat na děti.
Vážím si proto toho, že u nás na Trojce je tolik drobných podnikatelů, kteří udržují naše životy v chodu... za jakéhokoliv počasí, s úsměvem a díkem za každou návštěvu.
To, že jsou v dnešní době právě takoví lidé preventivně podezíráni z obcházení kontrol, krácení daní a kdo ví čeho ještě, to by vydalo na další zamyšlení. Nicméně je osobně vnímám jako slušné a pracovité lidi, kteří si chtějí jen vydělat na živobytí a k tomu jsou rádi, že mohou pomáhat svým sousedům a nejen jim.
Za to dík.
Tak u koho z výčepních se sejdeme?
Lukáš H., obyvatel Prahy 3