Prodavač Dominik Ivanes: Dříve jsme měli obavu že si od "smažek" nikdo nic pro dítě nekoupí.

Nyní se nacházíte: Blog Prodavač Dominik Ivanes: Dříve jsme měli obavu že si od "smažek" nikdo nic pro dítě nekoupí.

Obchod Comeback v Rokycanově ulici (pod schody ze Seifrtky) není jen obyčejný sekáč. Funguje na principu, kdy se prodávají dary, co lidé přinesou, ale i běžné zboží. Založila ho organizace Progessive, která dlouhodobě pracuje s uživateli drog. O této práci, o tom co se kupuje, ale i tom jak je těžké udělat comeback, jsme si povídali s místním prodavačem Dominikem Ivanesem.

vy jste tady prodavač?

Je to tak, na začátku jsme tu byli 4. Moji kamarádi Lukáš a Markétka tu začínali se mnou a zamilovali se do sebe. Považuju za malej zázrak, že se jim narodilo dítě, protože nám všem už bylo 40 a byli jsme těžce závislí na piku. Teď tu pracujeme dva. S kolegyní se střídáme. Nedávno jsme přestali fungovat z fondů EU a musíme se s tím poprat. Snažíme se udržet na volném trhu.

Co pro to třeba děláte?

Často se nám poslední dobou stává, že přijde někdo z high society, nepotřebuje koupit starej kabát nebo sošku, ale chce darovat. Snažíme se nyní i těmto klientům něco nabídnout, například máme nově v nabídce pesto, marmeládu a chutney z Kytlic, nebo nové značkové oblečení. Nechceme totiž, aby někdo kdo nás chce podpořit si u nás koupil keramického jelena, a pak ho odnesl do jiného charitativního obchodu. Zkrátka máme co ladit.

Co vás osobně na práci v tomhle obchodě baví?

Pro mě má práce tady ještě jeden velký benefit a to, že se nemusím přetvařovat. Nemusím se stydět, že jsem narkoman. Chápu, že když bych fetoval a byl na to hrdej, tak by to asi nebylo nic pozitivního. Jsem ale 18 let na substituci, vystřídal jsem hodně povolání, ale tady se zkrátka nemusím přetvařovat. Navíc je to na mě vidět. Můj Comeback je právě v tom, že pravda osvobozuje.

Člověk je navíc v prostředí, kde jsou jeho deficity přijímané. Já osobně mám rodinu, syna na vysoké škole, ale rád bych sám dohnal to, co jsem nestihl a vystudovat terapii.

Teď prakticky. Vzal jsem nějaké věci co mi doma přebývaly a chtěl bych si je s vámi projít.

Skvěle, pojďme na to. Rád bych předeslal, že mi neodmítneme nic. Často nám sem přijde někdo třeba s pozůstalostí, a to si nedovolíme odmítnout. Snažíme se i věcem, které víme, že neprodáme, dát smysl. Takové věci pošleme dál třeba do Diakonie, kde víme že se zužitkují. V tomhle jsme opravdu sociální službou.

Jako první jsem vzal plyšáka se kterým si dcera už nehraje

Krásná ovce. Určitě udělá někomu radost. Rodiče sem s dětmi chodí často a o hračky je zájem. Dáme tam cedulku 150 a prodáme ho se slevou za 100. Náš národ má slevy rád.

Tady jsou nějaké knížky, historie a beletrie...

Musím číct, že když jsem sem nastupoval tak jsem měl tendenci šířit knihami trochu osvětu. Dnes musím říct, že nejvíc je zájem o kuchařky a červenou knihovnu, ale knihy jsou skvělý dárek a určitě je o ně zájem.

Našimi zákazníky jsou nejčastěji ženy 55+, čím dál tím více nám sem chodí i mladší ročníky, kde si myslím nehraje ani tak roli to, že jsme levní, ale právě ta náplň naší činnosti. Klidně si od nás koupí mikinu od Timberlandu.

Pak tu máme korkovou mapu česka a starou šachovou soupravu

Mrkneme na to, za kolik se prodává mapa a nacením. Šachům koukám chybí figurka. To nevadí, umíme věci opravovat i vyrábět, takže si poradíme i s takovýmto problémem.

Pak tu mám nějaké deskové hry, kalkulačky, prasátko a dózičku

Prasátko je předpokládám plné a dózičku bych viděl tak na 5 gramů hašiše? Dělám si legraci. To jsou všechno věci, které si u nás najdou kupce. Jsme schopní, když to rozumně naceníme, vystavit vám i darovací smlouvu, kterou jistě ocení i vaše daňová poradkyně.

Pojďme si projít obchod a podívat se co tu je k nalezení. Když vidím kasu už vás tady někdy přepadly?

Ano, kontrolu z daňového úřadu jsme úspěšně zvládli. Měli jsme ale chybičku, že čas na kase nám o 2 minuty neseděl s realitou.

Já jsem se ptal na kriminalitu :)

Kolegyňce tady vzali bundu, občas se stane i nějaká drobnější krádež. Jsou to ale spíš jednotky případů a přiznám se, že jsem myslel, že to bude horší.

Bavili jsme se o knížkách. Co oblečení?

Hlásíme se tady k myšlence slow fashion, nebo dokonce extra slow fashion, kdy vám věci projdou rukou i několikrát. Už se nám i stalo, že si u nás člověk koupil oblečení, které rok předtím daroval, ale stihl na to zapomenout. Snažíme se zabývat i úpravami a opravami. Na rameno vám přišijeme kus kožichu a máte módní trend. Máme tu i spoustu zajímavých vintage kusů.

Posuňme se do dětské sekce

Snažíme se udržovat i tenhle sortiment. Většina lidí si chce pro miminko pořídit něco nového. Chodí ale i uvědomělé matky, co si nemyslí, že je třeba mít všechno nové. Dříve jsme měli obavu že si od "smažek" nikdo nic pro dítě nekoupí, ale asi už je doba, kdy vedle pejsků a dětí z domovů se dá dělat charita i pro nás.

V zázemí máte dost naskladněno

Je to boj s prostorem. Snažím se třídit, prát, žehlit.

V čem jsou pro vás specifické vánoce?

Doufám že jsou to pořád svátky klidu a míru, nechceme dělat nějaké klasické vánoční fígle. Lidi mají vánoc dost. Snažíme se dělat nějakou akci pro kolegy, sousedy apod.

Co vás na Žižkově baví?

Baví mě duch toho místa. Pokud by se tento obchod otevřel v jiné městské části, tak si myslím, že by nebyl stejný. Bazar, a k tomu nějaká lidskost, sem prostě patří. Jsme na docela zapadlém místě, ale myslím, že sem patříme.

Co byste na Praze 3 změnil?

Docela sleduji komunální politiku. Třeba starostu Ptáčka, nebo Ruta. Ten mě nedávno zaujal třeba tím, že s kamarády sdílí své auto. Štve mě, když si někdo třeba udělá zábor ulice, aby měl kde parkovat apod. Byl bych rád za víc ohleduplnosti.

O čem má L3 napsat příště?

Já jsem sice bohemák, ale jsem hlavně fanda fotbalu. Fotbal je podle mě prostředek k výchově mladých lidí i k nějakému komunitnímu vyžití. Tam kde žije sport, není drog tolik jako tam, kde nežije. Napište teda o Viktorce!