Noir prohlídka interiéru Domu odborových svazů

Nyní se nacházíte: Blog Noir prohlídka interiéru Domu odborových svazů

Dům odborových svazů na Churchillově náměstí vedle VŠE je pozoruhodná stavba. Postavena a otevřena za první republiky ve funkcionalistickém stylu jako banka resp. penzijní ústav a od padesátých let ve správě socialistických odborů ROH. Nikdy se moc neopravovala. A jak se v jejích interiérech otiskla doba, vám dnes přinášíme v následující fotoreportáži, která se celá nese v černobílém tónu.

Vstupní přijímací hala je typickou ukázkou bankovní budovy. Šest okýnek s úředníky a pokladníky v žulovém prostoru osyřelo a také čekací lavičky v zrcadlových kostkách zejí prázdnotou. Své finance si již na těchto pokladnách neuložíte. Zato si třeba jednu můžete pronajmout, ve druhé si koupit pletené rukavice či tričko nebo si ve třetí uzavřít pojistku na auto. To vše pod taktovkou obřích nerezových hodiny stále udávajících temto tomuto prostoru.

Co myslíte? Dostanete se přes vrátného? Pokud ano, hned za jeho zády navazují sjezdové sály. Nás před nimi zaujaly dvě funkcionalistické telefonní budky, vsazené do zdí, aby nenarušovaly symetričnost prostoru s integrovaným křeslem i stolkem a nezávislým osvětlením. Copak se odsud asi po telefonu řešilo?

Dohlídnete na provoz na chodbách? Místem se tu nešetřilo. Odměnou vám také bude pracoviště se stolem větším než pro pana generálního ředitele :)

Pokud stoupáte do vyšších pater po mramorovém schodišti, v každém patře na vás čeká odpočinková lavice. Samozřejmě ze stejného materiálu a s koženkovým polstrováním.

Jak by asi vypadala tapeta displeje mobilního telefonu architekta Mies van der Rohe? Myslíme, že by si jí mohl nafotit právě zde. Bůh je v detailu a tak by to byl třeba detail schodiště či nástěnného svítidla. Máte stejný vkus?

Tady stačí jen otevřený prostor a když už ho narušit nějakou věcí, pak jen kvalitní, propracovaná a ryze funkční. Vždy se vyplatí vědět, kolik je hodin. Mimochodem tento prvorepublikový mrakodrap je také první budovou v Československu vybavenou centrální klimatizací. Průduchy, ať už velké nebo malé, umožňují cirkulaci vzduchu, otevírají tajemství projednávaných událostí za zavřenými dveřmy a také prozrazují, v jaké místnosti se ještě pracuje a svítí a z jaké již odešli úředníci domů.

Pokud vystoupáte do vyšších pater, odměnou se vám nabídne unikátní pohled na stadion Viktorky i celou Prahu 3. My jsme byli unešeni :)

A perlička na závěr? Zeptáme se prezidentským hlasem: "Kdepak máme popelníček?"

Ten první je u každého výtahu. Přece nepojedete s cigaretou, že ne? A ty další nostalgicky čekají na další odborážské sjezdy :)

 

Foto Tomáš Voldřich