Dominik Feri (* 11. července 1996 Kadaň) je český politik, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR a od 7. listopadu 2014 člen Rady statutárního města Teplice. Svým zvolením se stal v roce 2014 nejmladším radním v České republice a v roce 2017 nejmladším poslancem České republiky v historii. Zvolen byl v Praze. Feri je členem strany TOP09. Od svého přestěhování do Prahy před třemi lety žije na Žižkově. Rozhovor probíhá u snídaně ve sněmovně.
Jak ses stal poslancem?
To mnoho lidí neví, ale poslancem se člověk stává ve volbách. Ale vážně... Po mém stěhování do Prahy se urodil nápad, abych kandidoval na posledním místě Pražské kandidátky. Díky preferenčním hlasům jsem se do sněmovny dostal a trochu tomu stále nemůžu uvěřit. Už třeba proto, že bylo potřeba ten lístek otočit, aby mě volič mohl najít. Musím říct, že to beru jako veliký závazek. Řekl jsem si, že když jsem tuhle ohromnou příležitost být ve 21 letech poslanec, tak bych to neměl flákat a ukázat svým kolegům, že i mladý člověk může tuhle práci vykonávat svědomitě a aktivně.
Čím si ty preferenční hlasy vysvětluješ?
Myslím, že politická kampaň není věcí posledního měsíce před volbami, ale je to o konstantní komunikaci s voliči. Hodně politiků napříč stranami si tohle neuvědomuje. V komunální politice to platí dvojnásob, protože jste vidět denně na ulici. V té vysoké politice to moji kolegové tak moc nepociťují, ale i díky tomu je řada z nich pro veřejnost neznámá. Lidé si proto s jejich prací neumějí nic spojit. Já jsem hodně aktivní na sociálních sítích, kde si obsah vytvářím sám, což u mnoha politiků není zvykem a ty výstupy nejsou potom autentické.
V čem je podle tebe (ne)výhoda kampaně na sociálních sítích?
Dneska nastává posun, že je těžké lidi z toho Facebooku někam dostat. Třeba jenom na přečtení článku, nebo zhlédnutí videa. Zprávy se prostě čtou přes sociální sítě a veškerý obsah se přesouvá tam. Zároveň upadá obliba Facebooku, který je dominantní díky počtu lidí na něm a také ze setrvačnosti. Naproti tomu vizuální Instagram má mnohem větší oblibu u svých uživatelů, což je výzva pro vedení online politické kampaně. Je to asi kombinace více faktorů. Obsahu pro Facebook ubývá a s ním i aktivita uživatelů. To, že se můžeme vyfotit na krásném Žižkově, je prostě oceňováno více. Prezentaci svojí práce se v poslední době snažím přesouvat hlavně na Instagram. Je trochu absurdní takhle prezentovat legislativní návrh, ale zase to člověka nutí ke kreativitě.
Nezvu ke stolu jen lidi, kteří nadávají
Nebojíš se, že využíváním sociálních sítí, bagatelizuješ práci poslanců, případně politiku jako takovou?
Nemyslím si, že médium je podstatné. Moje práce poslance je stejná, jako u kolegů. To, že o tom informuji, je netradiční, ale rozhodně to není zesměšňující. Většina poslanců se spoléhá na tradiční kanály, jako jsou noviny a televize. Někdy je to až takové čekání na novináře. Díky sociálním sítím můžu komunikovat přímo a soustavně. Další výhodou je možnost dostat zpětnou vazbu, což se u televize nejde. Samozřejmě se najdou i kritické hlasy a tam vždy záleží na charakteru kritiky. Pokud je konstruktivní, tak ta je velice vítaná. Pokud se ale jedná čistě o vymezování se a nevraživosti, tak to řeším zablokováním přispivatele. Mnoho lidí tvrdí, že je to nedemokratické omezování diskuse, ale když budete mít u stolu člověka, který si k vám sedne a bude jenom nadávat, tak ho příště taky nepozvete. Snažím se to ale udržovat na minimum případů. Slušná diskuse je podle mě rozumný minimální požadavek.
Jak se snažíš oslovovat lidi mimo sociální sítě?
Založil jsem v Poslanecké sněmovně takovou menší turistickou kancelář a zveme sem na prohlídky školy a další skupiny z celé republiky. Sněmovna by neměla působit jako nějaké uzavřené prostředí. Sám to začínám cítit, člověk se dostane do nějaké rutiny a má v tomhle rozsáhlém skleníku tendenci zapomenout na svět okolo. Kdyby měl kdokoliv zájem, tak ať se ozve mé asistentce na mail natalie.born@top09.cz a já si rád udělám čas. Založil jsem taky projekt stáží pro studenty. Myslím, že přímá zkušenost je pro mladé lidi neocenitelná. Stážisti pak budou referovat, že to prostředí ve sněmovně je jiný a náročný, ale není to takový hnus jak se popisuje v televizi.
Jsi Žižkovský Tepličák, nebo Teplický Žižkovák?
Žižkovský Tepličák. To vyrůstání v Teplicích mi mnohé dalo. Být náplava vlastně není vůbec špatné, protože člověk má stále na paměti tu tvrdou regionální skutečnost. Žižkov nebyla nějaká bezpodmínečná volba, ale podařilo se nám zde najít vhodný byt a musím říct, že mi ta lokalita přirostla k srdci. Teď bydlím s přítelkyní na Cimburkově ulici, což je takový ten divoký Žižkov, ale nám to docela vyhovuje. Zároveň ale cítím, že Žižkov na mě velice působí a asi tu strávím ještě hodně hezkých let. Velice oceňuji blízkost k Hlavnímu nádraží a dopravní dostupnost obecně, jelikož hodně cestuji. Líbí se mi, že to prostředí je správně zemité. Z pohledu člověka z Prahy je ta čtvrť možná divoká, ale pohledem člověka z Teplic je to vlastně úplně normální, dokonce nóbl čtvrť. Oceňuji množství zeleně a rozmanitost lidí i architektury. Ačkoliv tu nebydlím dlouho, tak pozoruji určitě změny. Přibývá restaurací a podniků. Má to určitě souvislost se zvyšující se cenou nemovitostí v Praze, kdy bohužel byty přestávají být dostupné i v místech, kde by dříve nikdo bydlet nechtěl. Určitě na to má vliv i ubytovací služba Airbnb. Bohužel tím často dochází k vytlačování původních obyvatel. Tuhle věc se snažím řešit legislativně ve spolupráci s kolegy. Zatím sice neřeším školky a školy, ale co jsem slyšel, tak si v tomhle ohledu vede Praha 3 taky velice dobře.
Jak teď bojuješ s dopravním kolapsem Prahy?
Osobně to pociťuji denně a dost mě to omezuje, ale hlavně nechápu, jak si tohle někdo může dovolit v roce, kdy jsou volby. To považuji za amatérství. Zavírat mosty, tramvajové tratě a východy z metra na těch nejexponovanějších místech. Ty opravy navíc trvají opravdu velice dlouho. Prahu mám rád, ale mám pocit, že funguje spíše navzdory současnému vedení magistrátu.
Tři otázkY Lepší Trojky
Co máš rád na Praze 3?
Líbí se mi projekty jako je Čistá trojka, nebo Participativní rozpočet, což jsou věci, které podporují aktivitu občanů. U nás je bohužel takový zvyk nadávat na politiky, místo toho aby jim dal někdo vědět, že existuje nějaký problém k řešení. Třeba, že je potřeba někde uklidit nepořádek, nebo přijít s podnětem, který může zlepšit okolí místa kde bydlím. Mám rád i místní kulturní akce. Chystám se třeba na Žižkovské Pivobranní na Parukářce.
Kdybys mohl zlepšit na Praze 3 jednu věc, co by to bylo?
Chtěl bych lepší dopravní dostupnost. Chápu, že tramvaje do Husitské se asi už nevrátí, ale třeba pěšky dojít na Hlavní nádraží, by bylo oproti současnému stavu velké zlepšení. Případně lepší vybavenost nočních linek a stavba metra D.
S kým mám udělat další rozhovor?
Chtěl bych si přečíst o aktivitách Komunitního centra na Žižkově. Dělají zajímavé akce a víceúčelový husitský kostel, je to pro mě trochu zvláštní představa. To si rád přečtu!