Cukrárna s tradicí: Lucie Zrucká podniká na Žižkově 27 let. Plán a tempo oprav Husitské ji zaráží

Nyní se nacházíte: Blog Cukrárna s tradicí: Lucie Zrucká podniká na Žižkově 27 let. Plán a tempo oprav Husitské ji zaráží

Lucie Zrucká podniká už 27 let. Její cukrárně byla za špičkový servis a kvalitu několikrát udělena prestižní ocenění a už dvakrát vyhrála cenu za nejlepší cukrárnu České republiky. Na novou podobu Koněvovy se těší, sama v ulici uklízí, ztráty na tržbách ji měsíčně ale vyjdou na desítky tisíc. 

Jaký vliv má na Váš obchod rekonstrukce Husitské ulice?

Nás uzavírka hodně ovlivnila. Budeme rádi, že to bude hezké, ale na druhou stranu máme o 30 nebo 40 procent dolů z výdělku, a to ještě nezačala rekonstrukce naplno. Jednou týdně se chodím dívat dolů, jak stavba pokračuje a často tam nikdo není už ve tři hodiny odpoledne. Dvakrát jsem tam byla asi ve čtvrt na pět, to už vůbec nikdo nepracuje. Psala jsem kvůli tomu dopisy paní magistře Vítkovské z odboru dopravy. 

Proč jsou ztráty z tržby tak vysoké podle Vás?

Doprava byla odkloněná nahoře, u křižovatky, která vede k nám. Tudy teď řidiči neprojedou, tak sem lidi nejezdí a chodí jen ti rezidenti. Řidiči si hledají cestu přes Želivského a Vinohradskou, přitom část aut mohla přes Prokopovo náměstí vést. Jsme na tom bytí dvakrát, kvůli rekonstrukci Husitské a pak až přijde rekonstrukce bezprostředně u našich krámků. 

Dal Vám někdo vědět, jaké opravy jsou v plánu?

Podnikám 27 let a starám se o nepořádek na ulici, natírám si fasádu, aby to tu bylo hezké, a doteď nám nikdo nedal plánek, jak to tu má vypadat. Kolik míst na stání tu budu mít, jestli se s rekonstrukcí nezmenší plocha pro parkování. To, že měla rekonstrukce přijít víme z Radničních novin. Pochopitelně nemohou obcházet každého, ale aspoň z těch novin bychom se měli moci dozvědět, jak to tu bude vypadat. Nevím, jestli tu bude chodníček se stromy přímo před vchodem do cukrárny, aby mi tu mohla zaparkovat auta. 

Ohradila jste se proti vedení městské části?

Psala jsem dopisy a vytvořila jsem petici, kterou jsme spolu se třiceti razítky poslali i na magistrát, odkud napsali, že se to musí udělat. To je nám všem jasné, ale kdyby se pracovalo rychlejším tempem, třeba i večer. Kdyby se pracovalo do osmi hodin do večera, nevěřím, že by to někomu vadilo.

Místo osmi měsíců by pak práce byla hotová o polovinu času rychleji. Není vedení, zřejmě nejsou lidi, kteří by práci udělali. Kdyby se lidé vedli a dobře zaplatili, tak by to vypadalo jinak. Dnes tady stále trvá kalamita v Seifertově ulici, směrem na centrum jedete dvacet minut. 

Jak velké jsou vaše ztráty?

Denně přicházím o nějaké tři tisíce, to je za měsíc devadesát, ale vyšplhá se to i na sto tisíc bez náhrady. To jsem za devět měsíců na milionu, to je šílené. A nikdo mi to nevrátí a musím živit zaměstnance, je větší tlak na náklady. Chápu, že je to nezbytné, ale tempem, kterým se opravuje, to je k nevíře. Kdybych takto pracovala, tak už jsem dávno zkrachovala. Těm, kteří mají padesátiprocentní tržby, tak musí své krámky zavřít.

Co by ulici prospělo?

Kalamitní stav potrvá. Naopak doprava bude asi pomalejší kvůli plánovaným ostrůvkům, které dopravu brzdí. Pomohlo by, kdyby tu byla uklízecí četa, která nebude jezdit jen středem chodníků a uklidí nedopalky i u domů a chodníků. My si to v našem úseku děláme denně sami, včera jsem osobně zametla lopatku v horizontu asi čtyřiceti metrů. Kdyby byli majitelé nuceni se o své domy starat, to by také prospělo. V Koněvově 9 spravuje dům realitní firma a také to tak vypadá. 

Muselo by to být ale přikázané, aby si majitelé myli výlohy od prachu, aby byl tlak na udržování čistoty. Ačkoliv bez lidí, co jezdí kolem autem, bychom se neobešli. Pouze zeleň na chodníků nepomůže zvelebit tuto čtvrť, zase hrozí, že tam budou pejskaři venčit a budou tam poházené odpadky. Problém se tu neřeší systémově, spíš se hledá jen záplata.