Čím je dnes dolní Žižkov? S Michalem Vronským o budoucnosti i minulosti zdejší čtvrti

Nyní se nacházíte: Blog Čím je dnes dolní Žižkov? S Michalem Vronským o budoucnosti i minulosti zdejší čtvrti

Žižkovák Michal Vronský je podle svých slov především táta dvou dětí a manžel. Téměř 10 let je členem spolku Kauza 3, pro který napsal řadu článků (čtěte např. zde) a který v něm probudil zájem o komunální politiku na Žižkově. Také to Michala vedlo k rozhodnutí kandidovat do zastupitelstva Prahy 3 za TOP 09 v letošních komunálních volbách. Jedno z témat, kterému se chce věnovat, je situace na dolním Žižkově. Díky své babičce - rodilé Žižkovačce - a fotografiím pradědy se Michal začal více zajímat právě o dolní Žižkov a disponuje sbírkou historických fotografií.  Věnuje se plejádě aktivit, od zahrádkaření přes skautský oddíl předškoláků Plšíci. 

můžeme přejít rovnou k tématu tohoto rozhovoru, kterým je dolní Žižkov a jeho problémy. Které to podle tebe jsou?

Dolní Žižkov je nejstarší částí Prahy 3. Jeho zástavba je stavěná v kopcích a byla určena primárně pro chudší obyvatele, čemuž odpovídá i její charakter. Domy jsou tu pavlačové, se společnými záchody na patře. Koupelny v bytech nebyly vůbec, při nejlepším prádelna na půdě, kde se člověk mohl vykoupat. V těchto bytech žilo zároveň podstatně větší množství lidí než dnes. V domě, který dnes stabilně obývá okolo 30 lidí, jich mohlo dřív žít více než 100.

Takové domy tvoří základ bytového fondu dolního Žižkova a z jejich koncepce vychází i dnešní byty. To, že jsme do nich vbudovali sprchové kouty, koupelny a záchody, nic nemění na tom, že jejich charakteristika je z dnešního pohledu podprůměrná.

Jak to ovlivňuje dnešní život NA PRAZE 3 ?

Je tu nízká kupní síla obyvatel. Ve chvíli, kdy si na Žižkově někdo otevře provozovnu, tak ji do půl roku zavře, protože zde není dost lidí, kteří by tam utráceli. Celou oblast dolního Žižkova toto umrtvuje. Navíc nejde jen o tento socioekonomický problém, který na obyvatele vyvíjí tlak. Velký vliv má i poměrně hustá doprava. Ta produkuje nejen různé exhalace a prach, ale i hluk. K tomu se přidává noční hluk z barů a klubů a výsledkem je, že dolní Žižkov není příliš atraktivní místo pro bydlení. 

Jak se projevuje vstup turismu na Žižkov?

Na různých webech, kde turisté hodnotí ubytovací zařízení na Praze 3, jsem sledoval hodnocení, které Žižkovu dávají. Lze prakticky bez výjimky říct, že Žižkov je turisty vnímán vesměs negativně. Žižkov je sice vně centra, ale není ani příliš daleko. Na cizince působí špinavě, nepěkně, což se v tomto hodnocení odráží. 

Turisti na Prahu 3 samozřejmě patří, ale nesmí se to přehnat, nesmí jich být moc, neměli by dominovat nad lokálním obyvatelstvem. Cestovní ruch by neměl převálcovat charakter čtvrti. Turisty určitě vítám, přináší peníze a oživení, ale má to jistou hranici. Zájem turistů směřuje na Prahu 1. Čtvrtě vně, včetně Žižkova, jim slouží jako noclehárna. Každá městská část by se měla snažit vytvořit si nějaké své atraktivní body. Jednak proto, aby ulevila nezvládnutému turistickému ruchu v centru a také, aby z toho měla i nějaký prospěch, třeba ekonomický. 

Může být v budoucnu problémem gentrifikace Žižkova, tedy že byty skoupí bohatší lidé, kteří se na žižkov přesunou a vytlačí tím původní obyvatele ?

Na toto téma bude jistě panovat více názorů. Já si myslím, že klasická gentrifikace dolnímu Žižkovu nehrozí právě proto, že je jeho bytový fond podprůměrný. Na dolním Žižkově nikdy nebudou bydlet boháči. Nízká kupní síla dolního Žižkova může ale vést k tomu, že tu bude málo prodejen denní potřeby, a naopak se tu budou více koncentrovat noční bary a kluby, což ještě více sníží komfort bydlení. Hospodská kultura k Žižkovu samozřejmě patří, ale bylo by velmi špatné, kdybychom se stali zónou, kam bude mládež z celé Prahy jezdit za alkoholem a drogami. To je věc, na kterou čtvrť není připravena, nehodí se k ní a nepřál bych si, aby se to dělo.

Jaký bude mít dopad rekonstrukce Husitské a další revitalizace na podobu čtvrti? 

Toto jsou momenty, které jsou pro čtvrť přínosem. Díky nim se tady bude všem bydlet o něco lépe. Měli bychom mít začít pocit, že to není ten ošklivý a ušmudlaný Žižkov, ale že sem někdo investuje peníze, abychom se tu cítili lépe. Mnohokrát jsem slyšel názor, že zrekonstruujeme náměstí (třeba právě Kostnické), kam umístíme stánek s občerstvením. No a místo toho, aby se z něj radovali místní, ho začnou okupovat opilci, pokřikovat tam a rušit noční klid. 

To je obava jistě oprávněná a legitimní, děje se to již dnes. Záleží tady hodně na lidech v okolí, jestli dovolí, aby tomu místu vtiskli nový charakter opilci, nebo jestli se lidé semknou (i za asistence městské policie) a podaří se jim tento jev nějakým způsobem krotit. Tím nechci vyhlašovat válku proti barům nebo hospodám, to vůbec ne. Je potřeba hledat rozumnou míru, kdy bary obyvatele nebudou v noci rušit, protože v noci chtějí spát, ale zároveň bude umožněno podnikatelům uspokojivě provozovat svou činnost.

Co dalšího, krom revitalizací a rekonstrukcí, může pomoci?

Praha 3 je vlastníkem několika nemovitostí. Prostřednictvím nich může najít konkrétního nájemníka nebo vybudovat určitý druh služby a vybudovat tak bod, kterým může pomoci lokalitu redefinovat. Pro toto se nabízí budova bývalých lázní v dolní části Husitské nebo třeba přízemí bývalé spořitelny na Koněvově a další. Jde o oživení obchodního parteru ve prospěch místních. Tedy o podporu míst jako jsou drogerie, kavárny, krámky se zeleninou a tak podobně. Rekonstrukce Husitské by tomuto měla pomoci, jenže má své limity. 

Nejdříve bylo vydáno územní rozhodnutí pro výměnu povrchu zastaralé vozovky. To nepočítalo s tím, že by se měla zlepšovat i celková kvalita života v ulici nebo nějaká její vybavenost. Územní rozhodnutí je poměrně pozdním krokem v celém procesu stavebního řízení. Na již vydané územní rozhodnutí se pak roubovaly věci, které by mohly přinést i novou kvalitu pro obyvatele. Něco se implementovat podařilo, ale kdybychom toto územní rozhodnutí zahodili a začali připravovat nové, s cílem komplexní rekonstrukce či redefinování charakteru ulice, bylo by to mnohem lepší. 

Dalším velkým problémem jsou zastavárny, které samozřejmě podporují drobnou kriminalitu. 

Dočasně po dobu 2 let by bylo možné zřídit i komisi pro dolní Žižkov složenou z místních obyvatel, kteří se dennodenně potýkají s problémy, s cílem hledat řešení napříč stranami i radničními odbory.


Co se ti na Praze 3 líbí?

Na Praze 3 se mi líbí, že v porovnání s jinými městskými částmi je to docela kompaktní čtvrť, která má sice svá charakteristická místa jako je třeba Jarov nebo náměstí Jiřího z Poděbrad, ale zároveň je celé její území dost kompaktní. Zkrátka není jako třeba Praha 8, kde je Karlín a třeba Kobylisy, tedy dva úplně rozdílné světy. V tomhle má Praha 3 obrovskou výhodu, jde o jeden organický celek, kde docela dobře funguje doprava, což si myslím, že je velká výhoda celé městské části.

Co se ti na Praze 3 nelíbí?

Poslední dobou mě ze všeho nejvíc irituje množství opilců, které potkávám i v ranních hodinách při venčení psů na Vítkově. Vítkov po pátečních mejdanech je vůbec kapitola sama pro sebe. Myslím, že bychom se neměli tak profilovat jako čtvrť, kde se dobře pije alkohol.

S kým mám udělat další rozhovor?

S někým ze STANu. TOP 09 kandiduje společně se Starosty. Cca před čtvrt rokem jsme se začali společně potkávat. Tomáše Mikesku znám dlouho, ještě z doby Kauzy 3, ale ve Starostech jsou tři kluci, kteří mi přijdou zajímaví. Je to Pavel Dobeš, Pavel Křeček a Šimon Ornest. Tři lidi, které jsem poznal a bylo by fajn, kdyby se do toho zastupitelstva dostali, protože by všichni tři diskuzi ovlivnili správným směrem.

Tadeáš Fořt, autor pro L3